HOSPODA JAMAJKA

Autorka: Daphne du Maurier (13.05.1907 - 19.04.1989)

Děj:

Hlavní hrdinkou tohoto románu je mladá dívka Mary Yelanová, která žije se svojí matkou v Helfordu a hospodaří spolu samy po smrti otce na statku. Maryina matka se znovu nevdala a neměly ani žádného pomocníka, který by jim ulehčil od práce kolem hospodářství, a tak když po dlouhých letech těžké práce onemocněla, ani neměla chuť o svůj život bojovat. Jediné, co si na smrtelné posteli přála, bylo to, aby Mary prodala hospodářství a odjela k tetě Patience, která by se o ní mohla postarat.

Mary prodávala hospodářství s těžkým srdcem, ale věděla, že matčino poslední přání musí splnit, protože by sama beztak na hospodářství nestačila. Odjela tedy k tetě, která bydlela se svým mužem a hostinským Jossem Merlynem v Hospodě Jamajce na slatinách.

Čim déle byla Mary na Jamajce, tim víc začínala tušit, že se tam děje něco zlého. Jak potom mohla na vlastní oči zjistit, její strýc vedl bandu zločinců a tuláků, kteří se živili podloudnictvím a lákali lodě falešným majákem do míst, kde bylo jisté, že se potopí, aby pak mohli námořníky zabít a okrást je o všechno, co na lodi měli. Mary věděla, že je její strýc vrah, ale nedokázala utéct a nechat svoji nebohou tetu Patience na pospas náladovému hostinskému. Netušila, že tetu už nic nezachrání, protože Jossovi sloužila jako pes a neodešla by od něj za nic na světě.

Mary si začala potají plánovat, jak vše zařídit tak, aby strýce chytli muži zákona a zbavili tak kraj kolem Jamajky zločinců. Do hospody totiž nikdo z města nechodil a dokonce se tu nezastavovali ani povozy, které tu kolem jezdily, protože se všichni Jamajky báli a radši se k ní moc nepřibližovali.

Za spřízněnou duši považovala Mary vikáře Davyho z Altarnunu, kterého potkala jednou ve slatinách, když se snažila zjistit, kam šel její strýc tak pozdě večer. Netušila, že právě vikář je vůdcem celé té bandy a že ho musí strýc poslouchat a plnit jeho rozkazy. Slepě mu důvěřovala a svěřovala se mu se všemi svými plány, jak se chystala strýce Josse zradit.

Situaci jí hodně komplikovaly myšlenky na to, že by udáním strýce mohla ublížit i jeho bratrovi Jemovi Merlynovi, kterého milovala a který byl zlodějem koní.

Nakonec všechno dopadlo úplně jinak, než Mary plánovala. Hostinský chtěl v noci po jednom krvavém a nevydařeném ztroskotání a rabování lodi utéct pryč, a tak se Mary vydala do města, aby jí pomohl vikář Davey a mohli strýce nechat zatknout. Netušila ještě jeho úlohu ve strýcových zločinech. Davey nebyl doma, a tak běžela ke smírčímu soudci Bassatovi, ale ten také nebyl doma. Vikář zavraždil Josse Merlyna i tetu Patience a pak chtěl, aby s nim Mary utekla někam daleko od lidí.

Mezitím Jem Merlyn zjistil, kdo byl skutečným vrahem a jel s ostatními muži hledat vikáře i Mary do slatin. Davyho zastřelili a Mary zůstala u Bassatových. Když se pak s Jemem potkala na cestě, jak jede pryč z města, rozhodla se, že pojede s ním i když se jí tolik stýskalo po domově v Helfordu.

Hodnocení:

U této autorky se mi líbí hlavně to, že žádná příhoda v jejich knihách není kýčovitá - v místech, kde by jiní autoři popustili uzdu svojí romantické představivosti, Daphne de Maurier pokračuje v příběhu dost překvapivě a nečekaným obratem situace. Mám také ráda její popisy přírody a prostředí, ale i dobře propracované charaktery postav.