PLUKOVNÍK CHABERT

Autor: Honore de Balzac (20.05.1789 - 18.08.1850)
Vydal: Vilém Šmidt, Praha 1948, Edice Malá veledíla

Děj:

Tato krátká povídka vypráví životní příběh francouzského plukovníka Chaberta, který válčil za Napoleona a díky jehož odvaze vyhrála francouzská armáda bitvu u Eylau. Tenkrát byl ale Chabert velmi těžce zraněn a všichni mysleli, že na bojišti umřel. Jako zázrakem však poranění hlavy přežil, ale z bezvědomí se probral až v hromadném hrobě mezi mrtvými těly. Z posledních sil se dostal ven a ujali se ho hodní lidé, u kterých se léčil několik měsíců. Netušil, že byl armádou prohlášen za mrtvého a že tuto zprávu obdržela i jeho manželka.

Deset let trvalo plukovníkovi, než se dostal zase do Paříže a za tu dlouhou dobu žil jako žebrák a tulák. Když tvrdil, že je skutečně plukovník Chabert, ten který padl v bitvě u Eylau, zavřeli ho na nějakou dobu do ústavu pro choromyslné. V Prusku mu ale nechali vystavit papíry, které dokazovali, že je tím, za koho se vydává a že je tedy jeho úmrtní list vystavený armádou neplatný. Jenže neměl dost peněz, aby si mohl pořídit kopie těchto úředních spisů.

V Paříži se mu většina právních zástupců vysmála a považovala ho jen za podvodníka, co chce přijít k jmění skutečného plukovníka Chaberta. Až na jednoho; právní zástupce Derville jako první kapitánovi uvěřil a nevyhnal ho ze své kanceláře. Pozorně si vyslechl jeho příběh a pak se rozhodl, že tomuto staříkovi pomůže ke spravedlnosti. Bylo mu ho líto.

Zjistil, že je Chabertova manželka znovu vdaná a že nemá nejmenší zájem o to, aby její první manžel "vstal z horbu", byly by to pro ni jen komplikace, dávno už ho nemilovala a nehodlala se s ním podělit ani o peníze, které v podstatě kdysi dal on jí a které by bez něj nikdy neměla. Hraběnka dokonce popřela, že by kdy od plukovníka dostala nějaký dopis, i když jí jich několik skutečně bylo doručeno.

Plukovník nechtěl svojí ženě nijak uškodit, chtěl jen to, aby byl jeho úmrtní list prohlášen za neplatný a aby se mohl vrátit ke svému životu a blahobytu, který tu před lety opustil, když odjel s armádou do Pruska. Zaslechl náhodou, jak se jeho žena domlouvala se svým sluhou, že pokud bude Chabert dělat potíže, nechají ho zavřít do blázince, aby byl neškodný. To plukovníka úplně zdrtilo a začal svoji bývalou ženu nenávidět. Byl to čestný a morálně silný muž, který měl svou hrdost, a tak z hraběnčina života úplně zmizel a nechtěl ani doživotní rentu, jak mu navrhovali. Z hrdosti se vrátil k životu tuláka a řídil se heslem, že je lepší mít bohaté a cenné myšlenky než svršky. Na konci života ho znovu potkal právní zástupce Derville; poznal starého plukovníka Chaberta mezi chovanci starobince pro chudé.

Hodnocení:

Povídka mi přišla příliš krátká na to, aby v ní mohl vyniknout spisovatelův talent, ale i tak měla poměrně zajímavý děj. Balzac tradičně skvěle popsal prostředí, ve kterém se vše odehrávalo a také představil postavu baronky jako prohnanou a morálně nízkou ženu, které šlo jen o peníze a vlastní blahobyt. Navíc z příběhu vyznělo, že ji plukovník Chabert v mládí vytáhl z bídy a špatné společnosti, takže se tak autor opět přiblížil většině svých románových ženských postav, které si nezadají s nejspodnějšími prostitukami.