VESNICKÝ ROMÁN

Autor: Karolína Světlá (24.02.1830 - 07.09.1899)
Vydalo: Nakladatelství Československý spisovatel, Edice Slunovrat

Děj:

Hlavním hrdinou tohoto románu, napsaného roku 1867, je syn vdovy Jirovcové ze severního Boleslavska (dnešní Liberec) Antoš Jirovec. Matka ho v sedmi letech dala do služby k rychtářům na statek do vsi. Ti ho časem přijali jako vlastního syna, protože sami měli jen dceru. Antoš byl velmi zručný a učenlivý, dokonce se sám naučil od jiných dětí číst, psát i počítat, byl chtivý učení a zajímalo ho všechno, co se mohl od lidí z vyprávění naučit. Byl poctivý a také z něj vyrostl mladý pohledný muž, po kterém zatoužila skoro každá děvečka ve vsi. On se však o děvčata ani tancovačky nezajímal, připadalo mu to jako zbytečné zahálení a plýtvání časem, stejně jako vysedávání v hospodě a hraní v karty.

Když bylo Antošovi dvacet, umřel náhle starý rychtář a jeho chtěli odvést na vojnu. Uzavřel tedy s rychtářkou sňatek, aby nemusel narukovat a aby ona nebyla opuštěná vdova. Měli spolu dva syny a kvetlo jim štěstí i láska. Jejich statek byl díky Antošovi nejlepší a nejbohatší široko daleko v okolí. Ale byla to právě rychtářčina horoucí láska, která celé jejich štěstí zničila. Začala chorobně žárlit a když nemohla mít Antoše jenom pro sebe, začala ho psychicky týrat a ubližovat mu. Přijala do služby Sylvu, se kterou nebyl Antoš zrovna za dobře, a která se stala rychtářčinou spojenkyní, aby mu mohla taky ubližovat. Rychtářka jí namluvila, že je Antoš zlý, trápí ji a ubližuje. On už to déle nemůže snášet, a tak odchází do světa, kde úspěšně podniká s koňmi. Po letech se vrací domů, na Štědrý večer, ale nejde na statek; staví se nejprve za svou matkou v horách. Tam se potkává i se Sylvou a jeho dětmi a když poznává, jaká Sylva ve skutečnosti je a s jakou láskou se stará o jeho dva syny, zamilují se do sebe. Antoš se vrací zase po roce a půl domů, ale na statku je jen Sylva a děti, které onemocněly neštovicemi, a rychtářka ze strachu z nákazy odjela pryč. Antoš se taky nakazil, a tak se několik týdnů o všechny Sylva pečlivě stará. Když se Antoš probral z horeček, řekl jí, jak moc ji miluje a že si ji chce vzít za ženu. Odešel zase ze vsi, aby vše zařídil, ale rozvod byl toho času zakázaný a znamenal hanbu pro celou rodinu. Matka ho hrozbou o potupě jeho zesnulého otce tak vyděsila, že od návrhu v zoufalství odstoupil.

Sylva vyslechla nechtěně rychtářčinu kletbu snesenou na Antoše a jeho děti, a tak na ní křikla, že Antoš zůstane její. Rychtářka leknutím umřela. Sylva se tak vlastně zřekla Antoše, aby ho ochránila před kletbou.

Nešťastná Sylva se dala do služeb alžbětinského kláštera v Praze a Antoš zemřel brzy po své matce, ještě docela mladý, v horách...

Hodnocení:

Tato knížka mě svým příběhem doslova okouzlila. Hrozně se mi líbila postava Antoše Jirovce, protože to byl mravně dokonalý a ušlechtilý člověk. Byl "ideálem mravně vznešeného lidství", což v podstatě splnilo očekávání samotné Karolíny Světlé. Je to vážně krásný román a řeší otázky, které jsou i dnes aktuální.