Krirtický realismus:

• vyvíjí se paralelně s lumírovským básnictvím, navazuje na ruchovské tendence a upřednostňuje žánr povídky, románu a dramatu
• zaplňuje hlavně období od 80.let do konce 19. století
• počátky realistických tendencí můžeme najít už u J.K. Tyla (vývoj dramatu směrem k realismu), K.H. Borovského a Boženy Němcové
• pro realismus je charakteristické: kritika společnosti a doby, ale nenavrhuje řešení a zlepšení; pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace; typizace postav, charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí; objektivní přístup ke skutečnosti; používá se hovorová řeč, nářečí a archaismy; zájem hlavně o současnost
• psaly se hlavně romány a dramata, ne poezie

• realistické tendence se objevují už u autorů, kteří spadají do poslední fáze národního obrození
• co nejvěrnější vykreslení reality potlačuje ostatní tendence

• narodila se ve Vídni, mládí prožila v Ratibořicích
• provdala se za úředníka finanční stráže Josefa Němce a kvůli jeho práci se často stěhovali, protože byl kvůli vlastenectví mnohokrát přeložen jinam (např. Praha, Chodsko, Litomyšl, ...)
• její nejslavnější dílo je Babička - rozsáhlá povídka (podtitul: Obrazy z venkosvského života), dějová osnova tohoto díla se skládá ze dvou pásem:
• 1. pásmo - věnováno životu na Starém Bělidle, kde babička tráví svá poslední léta u dcery a vnoučat; babička je venkovská žena, která umí poradit, zná lidová moudra, tradice a zvyky, její úsudek i chování si podmaňují okolí (dokonce i kněžnu)
• 2. pásmo - začíná v sedmé kapitole - popis přírodního dění během jednoho ročního období
• svým způsobem je Babička realistické dílo (zobrazení venkovského života), ale idealizované (vztahy mezi lidmi, harmonie člověka s přírodou); Němcová toto dílo napsala pro útěchu po smrti jejího malého syma, protože chtěla uniknout z nesnesitelné přítomnosti a vzpomínala na svoje vlastní dětství
• povídky Němcové by se daly rozdělit do dvou skupin: povídky nazývané "hledání dobrého člověka", kdy se dej soustřeďuje na hlavní postavu a jsou zobrazeny charakteristické vlastnosti českého venkovského člověka (např. Karla; Divá Bára, ...) a povídky zachycující vztahy v určitém prostředí a upozorňující na nespravedlivé uspořádání společnosti, které přechází od kritického pohledu je shovívavosti (např. V zámku a podzámčí, Chudí lidé)

• narodil se v Borové u Přibyslavi, studoval na gymnáziu v Německém Brodě, potom navštěvoval kněžský seminář v Praze (odkud byl vyloučen) a později působil jako vychovatel v Rusku
• klasik české politické satiry, novinář (působil v redakci Pražských novin, poté Národních novin)
• svou ironickou kritikou díla Poslední Čech od J.K.Tyla si Borovský získal popularitu u značné části veřejnosti
• mezi jeho dílo patří Epigramy (krátké satirické básně s pointou, Borovského kritický poměr k životu a světu), Obrazy z Rus (realistický popis poměrů v Rusku, kritika carské samovlády), Tyrolské elegie (boj proti reakci státu, kritika policejního systému, pokrytectví, opovržení rakouskou vládou), Křes sv. Vladimíra
• nejznámnějším dílem je Král Lávra, což je báseň s pohádkovým motivem, vypráví příběh irského krále Lávry, který se nechával holit a stříhat pouze jednou do roka a každého holiče po vykonání této služby dal oběsit, aby nevyzradil, že má král velké uši

• má spíše regionální charakter, vychází z národopisných studií a znalostí venkova, i nadále idealizovaná

• pocházela z Prahy, ráda pobývala v Podještědí, kam také situovala svá díla, spíše idylická než realistická
• předchůdkyně venkovské realistické prózy, zakladatelka vesnického románu, psychologická studie postav
• charakteristika tvorby: Světlé nešlo o realistické a věrné zobrazení poměrů na venkově či ve městě, důraz kladla na typ hlavního hrdiny, kterého vytvořila podle svojí vlastní představy
• povídky: Lesní panna, O krejčíkovic Anežce, Kresby z Ještědí, Skalák, Černá divizna
• ještědské romány: hlavními hrdinkami byly většinou "mravně silné" ženy, např. v díle Vesnický román (příběh o nešťastné lásce mezi Sylvou a Antošem Jírovcem) , Kříž u potoka (čistá a silná láska přemohla všechno), Franitna (náboženská a sociální problematika), Nemodlenec (rozpor mezi láskou a pomstou)

• objevil se požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání
• znovuotevření sporu o pravosti Rukopisů
• roku 1866 založil Jan Herben časopis českých realistů Čas
• roku 1888 byl vydán Ottův slovník naučný

• autor monografie Jan Hus a Karel Havlíček, filosofické studie Česká otázka, pojednání Rusko a Evropa aj.
• založil vědecký časopis Athenaeum (1884-1893), který seznamoval se současnou západoevropskou vědou a zabýval se také pravostí Rukopisů

• jazykovědec, autor díla Historická mluvnice jazyka českého a Staročeský jazyk
• v roce 1886 uveřejnil v časopise Athenaeum článek "Potřeby dalších zkoušek Rukopisů královédvorského a zelenohorského", kterým rozpoutal veřejnou diskusi o pravosti Rukopisů

• povoláním učitel, psal povídky a romány z Podkrkonoší
• téma vztahů mezi rodiči a dětmi se objevilo např. v dílě Výminkáři, Potměchuť nebo Rodiče a děti
• kritický pohled na skutečnost najdeme v románu Kalibův zločin, což je tragédi dobráka dohnaného intrikami a rozvratem manželství k vraždě
• Pantáta Bezoušek - typický venkovan přijíždí na návštavu do Prahy za synem-advokátem
• Zapadlí vlastenci - vlastenecký, idylický román z Podkrkonoší v době Národního obrození; pomocný učitel Karel Čermák sbírá své první zkušenosti v Pozdětíně a spolu s kantorem a farářem se snaží pozdvihnout národní cítění venkovanů
• Západ - obraz Českomoravské vysočiny ve 2. polovině 19. stl.

• vlastním jménem Antonín Zeman, otec Ivana Olbrachta, povoláním advokát v Semilech
• Blouznivci našich hor - povídkový cyklus z Podkrkonoší, prostředí tkalců, hledání spravedlnosti a štěstí, pojednání o spiritismu
• V temných vírech - o životě dělníků, počátky dělnického hnutí, svárovská stávka
• O ševci Matoušovi a jeho přátelích - historický román z roku 1848, vývoj ševce Matouše od anarchisty po socialistu

• emancipovaná spisovatelka, bojovala za práva žen
• žila na Českomoravské vysočině, ve své tvorbě se soustředila na východní Čechy
• Jiří Šmatlán - příběh poličského tkalce, hledače spravedlivějšího života, vývoj od víry k sociálně demokratickým názorům
• Maloměstský román - o osudu dcery Karla Havlíčka Borovského - Zdeňky, která se provdala za Němce a tím zpronevěřila jméno svého otce (vlastenec)

• žil na Šumavě, ve svých dílech zobrazil tamní život jak realisticky, tak idealisticky
• napsal např.: Mlhy na blatech nebo V ráji šumavském

• jako novinář byl velmi dobrý, dokázal vystihnout podstatu problému, nebyl mu cizí ani satirický humor
• napsal přes 2000 fejetonů, které uveřejňoval v Národních listech; mezi nimi jsou sociální studie, texty věnující se obyčejným situacích, jež přináší život v Praze či české společnosti, můžeme poznat i život žebráků nebo vězňů
• Arabesky - zachycení zajímavých postav z malostranského prostředí; děj oslaben, důležitá je drobnokresba postav
• Trhani - z prostředí dělníků na stavbě železnice
• Povídky malostranské - 13 povídek z doby Nerudova dětství a mládí, autor často v roli vypravěče nebo se ztotožnil s některou z postav; ukazuje všední život na Malé straně s jejími typickými postavičkami (od žebráků přes živnostníky až po honoraci), věrný obraz charakteristických lidských rysů a vlastností ... např. povídky: Hastrman, Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Týden v tichém domě

• jeho povídky znázorňovaly venkov a vztahy mezi lidmi, záměrem bylo posilovat kladné lidksé vlastnosti
• v jeho prózách zůstává jisté napětí mezi idealizovanou představou přirozeného života (narozdíl od Nerudy) a mezi věrohodným obrazem reality
napsal např.: Muzikantská liduška, Na statku a v chaloupce, Na vejminku

• zajímal se o sociální problémy
• je tvůrce romaneta, což je novela s fantastickými motivy a zpravidla tajemnou zápletkou, založená na postupném odhalování záhady logickým nebo zdánlivě vědeckým vysvětlením
• romaneta: Svatý Xaverius (o domnělé záhadě obrazu v kostele sv. Mikuláše), Šílený Job, Newtonův mozek (o stroji rychlejším než světelný parsek), Ďábel na skřipci
• sociální romány: Kandidáti existence, Štrajchpudlíci (o tiskařských dělnících)

• snaží se co nejvěrněji zobrazit historická fakta, má výchovný charakter, vliv francouzské a ruské literatury

• profesor na gymnáziu,vynikající představitel historického románu, svůj zájem soustředil na 16. a 17. století
• během psaní měl úplně jiné priority než Jirásek, měl čistě historický, nesmlouvavý a kritický pohled na dějiny - oproti tomu Jiráskův výklad dějin je zidealizovaný, přizpůsobený předem danému záměru
• román Mistr Kampánus vypráví tragický osud rektora české univerzity v době pobělohorské
• napsal i povídky: Rakovnické obrázky, Pražské obrázky a Rozina Sebranec

• vrchol české historické prózy 19. století, narodil se ve Hronově, vystudoval historii a vyučoval dějepis v Litomyšli
• ve svém díle ztvárnil demokratickou představu národních dějin, kde je lid nositelem historického dění
• vrchol českých dějin viděl v husitství, rád se vracel i k Národnímu obrození, doba pobělohorská znamenala podle něj úpadek
• znaky tvorby: věrohodné líčení zejména husitských bitev, vlastenectví, rozsáhlé popisy (někdy zdlouhavé)
• nejstarší dějiny: Staré pověsti české - čerpal z Kosmovy kroniky české a z Hájkovy kroniky
• husitská doba v trilogii: Mezi proudy (počátky a příčiny vzniku husitství v době vlády Václava IV.), Proti všem (vrcholné období husitství až po bitvu na Vítkově), Bratrstvo (rozklad a doznívání husitství po bitvě u Lipan)
• doba pobělohorská: Temno (období protireformace, zabývá se úlohou Jezuitů), Psohlavci (období selkých povstání na Chodsku, Jan Sladký Kozina x Laminger)
• doba národního obrození: F.L. Věk (5-dílný román, ukazuje obrozenecký proces na venkově i v Praze, vystupují v něm skutečné historické postavy jako např. Václav Thám nebo Kramerius), U nás (4dílná románová kronika 2. fáze národního obrození), Filozofská historie (povídka z Litomyšle o roku 1848, studenti se rozhodli uspořádat Majáles i přes zákazy)
• historické drama: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč z Dubé
• pohádkové drama: Lucerna

• Hanuman - zvířecí epos, obraz opičího města, zaměřeno proti kosmopolitismu
• Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
• Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století - hlavní postavou je pan Brouček, obyčejný člověk s typickými vlastnostmi měšťáka (zbabělost, lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství) v kontrastu s vlasteneckým nasazením Husitů, ostrá kritika českého maloměšťáctví

• v jeho díle se naturalismus projevil v celé své krutosti, bezohlednosti a živošišnosti
• svět jeho próz je světem surovosti, bezútěšného pesimismu a destruktivního působení moderní civilizace
• Kuře melancholik - román, emocionální paralela mezi trpícím dítětem a dohasínajícím kuřetem je typickým spisovatelovým motivem; zvíře je postaveno na úroveň člověku a to, co je sjednocuje, je jejich živočišnost a tedy také smrtelnost; hrůza ze smrti a snaha jí uniknout až k bezohlednosti, k boji o život, v němž zlo poráží trapnou dobrotu

• Pohádka máje - idylický román s dobrým koncem
• Santa Lucia - naturalistický hrubý pohled na současnou společnost, student umírá v Praze bídou

• představuje vrchol naturalismu u nás, vykresluje prostředí i způsob života různých společenských vrstev
• své tragické hrdiny líčí jako groteskní loutky v rukou nemilosrdného osudu
• Kašpar Lén Mstitel, Antonín Vondrejc, Turbína