| Knihovna |
|
|
| Spisovatelé |
|
|
| Literatura |
|
|
| O čaji |
|
|
| Ex libris |
|
|
| ... a navíc |
|
|
|
DĚJINY KNIHY
Victor Hugo označil Gutenbergův vynález knihtisku (kolem roku 1450) za jednu z největších událostí dějin - za matku všech revolucí - a právem, protože tento převratný objev stál spolu s objevením Ameriky (1492), pádem Cařihradu do rukou Turků (1453) a konce byzantské říše u zrodu novověku nebo spíše přechodu ze sředověku do novověku.
Tzv. černé umění, jak se někdy knihtisk nazývá, se rychle rozšířil do kulturního světa a dodnes je potřebný téměř u všech činností a prací. Za předstupně grafických technik můžeme považovat např. některé nápisy na hliněných destičkách ze třetího a druhého tisíciletí před našim letopočtem, které byly provedeny tvrdými razidly (především v kulturní oblasti sumersko-asyrsko-babylónské a v krétské oblasti).
Pro Gutenberga mohly být inspirací hlavně nápisy razidly na kožených vazbách knih, za nejstarší tohoto způsobu tlačení do kůže se považuje nápis na gotické vazbě norimberského dominikána Conrada Forstera z Ansbachu z let 1436-1442.
Druhým prazákladem knihtisku je tisk na látku, ze kterého se na konci 14. století vyvinul deskotisk a od toho už byl jen krůček k otisku dřevořezových štočků na papír. Spojením jednotlivých stran deskotisků vznikly tzv. blokové knihy (z Nizozemí se dále rozšířily i do Německa); u nás v ČR je jediná bloková kniha uložena v brněnské Univerzitní knihovně, ale nevznikla na našem území.
Obdobou dřevořezu byl kovořez, další předchůdce knihtisku, dříve nazývaný jako šrotový tisk (z německého výrazu schrotten = hrubě malovat), ale ten po roce 1520 mizí a zůstává jen dřevořez, který se stává základní knižní ilustrační technikou na dlouhé období 15.-18. století.
|
|
