ANNA KARENINA

Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj (09.09.1828 - 20.11.1910)
Vydala: Mladá fronta, Praha 1964

Děj:

Více než osmisetstránkový román slavného ruského realisty Lva Nikolajeviče Tolstého vypráví tragický příběh osudové lásky Anny Arkaďjevny Kareninové a hraběte Alexeje Alexandroviče Vronského. Anna už byla vdaná za Alexeje Alexandroviče Karenina a měli spolu malého syna Serjožu, když se setkala s Vronským. Vznikl mezi nimi milenecký vztah a když se o tom povídalo i v nejvyšších kruzích petrohradské společnosti, přiznala se Anna svému muži a rozhodla se s hrabětem Vronským odjet do Itálie. V té době už také byla s Vronským těhotná, ale Karenin přesto nechtěl svolit k rozvodu. Největší obětí za lásku a blízkost Vronského bylo pro Annu to, že se nesměla vídat se svým malým Serjožou.

Karenin byl v podstatě dobrý člověk, ale pro Annu příliš citově chladný. Dovolil by rozvod s ní pouze za podmínky, že se ona vzdá svého syna, což Anna nemohla. Mezitím porodila Vronskému dceru Aňušku, kterou však nemilovala tolik jako Serjožu. Začala v duchu obviňovat hraběte Vronského, že kvůli němu tolik trpí, že nemá u sebe svého syna a ani nesmí do společnosti, která jí veřejně dávala najevo nesouhlas s jejím chováním a odsuzovala ji. Navíc začala nesmyslně žárlit na svého milence v domnění, že jedinou jeho touhou je opustit ji, protože je pro něj už jen přítěží. Byla ze své situace skutečně zoufalá, až došla k přesvědčení, že jediným způsobem, jak Vronského potrestat a jak znovu vzkřísit jeho lásku, je jen smrt jí samotné. Když jí neodpověděl na poslední zoufalý vzkaz, chtěla za ním jet k jeho matce, ale na nádraží se rozhodla se vším skoncovat. Skočila do kolejiště a zemřela pod koly přijíždějícího vlaku...
Vronskij po smrti své Anny ztratil veškerou naději, že by jeho život měl ještě smysl. Přihlásil se proto coby dobrovolník do Srbské války. Jako člověk se cítil být zničený, jako zbraň snad ještě potřebný. Svou dceru Aňušku svěřil do péče Kareninovi a odjel na frontu...

Hlavní linií románu se však ještě prolínaly životní příběhy jiných postav, jako například Kitty a Levina, jejichž osud byl zprvu také spojen s hrabětem Vronským. Kitty Vronského milovala a on se jí dvořil – dokud nepoznal Annu Kareninovou a nezamiloval se do ní. Tehdy Kitty odmítla Levinovu nabídku k sňatku a když poznala skutečné city hraběte Vronského, které jí nenáležely, onemocněla a odjela se léčit do Karlových Varů. Po návratu se znovu setkala s Levinem a uvědomila si, že ho také miluje, a tak se vzali.

Hodnocení:

Mám moc ráda díla ruských realistů, a proto mě ani tento skvělý Tolstého román nezklamal. Líbilo se mi hlavně to, jak dokázal i při tak spletitém příběhu udržet moji pozornost. Skvěle také vystihl charaktery postav a dokázal popsat jejich pocity, jakoby je skutečně prožil. Domnívám se, že sám Tolstoj zahrnul i sebe mezi hrdiny svého románu, a to v postavě Levina, skrze jehož myšlenky se snažil seznámit čtenáře se svými vlastními názory na církev, ruské zemědělství, život na venkově a na marnotratnost života ve městě.

Samotný závěr knihy se mi moc nelíbil, protože byl zbytečně prodlužován právě Levinovými myšlenkami o filozofii, což se po smrti Anny Kareninové do tohoto románu už jaksi nehodilo. Autor se nejspíš snažil zakončit knihu jakýmsi náboženským rozhřešením.