ČERNÉ SVĚTLO

Autor: Václav Řezáč (05.05.1901 - 22.06.1956)
Vydalo: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1961

Děj:

Hlavním hrdinou tohoto psychologického románu je zhýčkaný jedináček z pražské měšťanské rodiny, Karel. Vypráví svůj příběh retrospektivně a začíná ve svém dětství, kdy na něj měla velký vliv jeho přecitlivělá matka, která mu vždy poskytla bezpečí a dokonce lhala svému muži, když malý Karlík provedl něco zlého. Už jako dítě se tedy naučil lhát a slabošsky utíkal vždy, když mu kvůli jeho zlým činům hrozila odplata. Bál se síly, ale zároveň ji chtěl ovládat, protože sám byl slaboch. Podplácel jídlem svého spolužáka Frantu Munzarů z chudé rodiny, aby plnil jeho hrůzné příkazy; např. řekl Frantíkovi, aby nařízl dřevěnou protézu rybičkáři Prachovi a ten se potom na schodech málem zabil, když si dřevěnou nohu nasadil a chtěl jít do práce. Franta šel kvůli tomuto nápadu a příkazu Karla do ústavu.

Velký vliv na Karlovu povahu měla také příhoda s potkanem, kterého chtěl zachránit před silnýma rukama řezníka Hordy: když křičel, aby potkana pustil, chytil ho řezník, vyzdvihnul rukou do vzduchu a druhou rukou těsně u Karlova obličeje drtil potkana. Tehdy ještě příliš malý Karlík z toho šoku omdlel a na dlouho onemocněl. Byl tedy izolovaný od okolního světa a pečovala o něj jeho úzkostlivá matka, kterou nade všechno miloval.

Když mu rodiče předčasně zemřeli, ujali se mladého Karla teta a strýc Kuklovi. U nich se zamiloval do jejich dcery Markétky a toužil ji dostat za ženu, aby mohl po strýci převzít slavné hudební nakladatelství. Svými podlými činy ale rozvrátil dosud dobré vztahy v rodině Kuklových a ze sobecké žárlivosti překazil Markétce lásku s hudebním skladatelem Klenkou. Když potom vyšla pravda najevo, chtěl se Karel slabošsky zbavit zodpovědnosti a skočil z okna svého podkrovního pokoje. Lékaři ho zachránili, ale ne jeho pravou nohu.

Musel tedy také začít nosit dřevěnou protézu jako kdysi rybičkář Prach a zůstal na světě docela sám, bez rodiny a bez jediného přátele. Všechny svou odpudivou povahou odehnal. Cítil se právě jako ten potkan – zatlačený do kouta a bezmocný. Smrt by pro něj byla vysvobozením, ale byl "odsouzený" k životu...

Hodnocení:

Líbilo se mi, jak dokonale psychologicky dokázal autor rozebrat nejen povahy postav, ale i situace, které působily na vývoj hlavního hrdiny Karla. Černé světlo je výstižný název pro pocity a život tohoto mladíka, který o sobě věděl, že je plný zloby, lži, nenávisti a intrik, ale přitom kolem sebe toužil vidět i něco jiného než jen černou tmu a špínu svých skutků. Chtěl vidět i bílé světlo, nějakou světlou chvilku svého života; to se mu ale zjevilo jenom jednou jedinkrát – při pokusu o sebevraždu.