HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI (7.díl)

Autor: Joanne Kathleen Rowlingová (*31.7.1965)
Vydal: Albatros, Praha 2008

Počet stran: 627

Děj:

Poslední knížka o Harry Potterovi začíná v sídle Malfoyových, kam se před pár týdny nastěhoval Voldemort se svými Smrtijedy. Seděli všichni kolem stolu a Voldemort jim říkal podrobnosti svého plánu. Doslechl se, že se Fénixův řád chystá přemístit Harryho Pottera z domu v Zobí ulici někam, kde bude pod ochranou mocných kouzel i po dovršení svých 17. narozenin, kdy se stane plnoletým. Voldemort věděl, že nepoužijí k Harryho přesunu ani letaxovou síť ani přemísťování a rozhodl se, že si sám vezme na starost to, aby se konečně Harryho zbavil jednou provždy.

V ten večer, kdy se měl Harryho přesun uskutečnit, přišlo do domu v Zobí ulici 13 zástupců kouzelného světa, mezi nimi i Ron s Hermionou, Fred a Georg Weasleyovi, Hagrid, Tonksová, Lupin, pošuk Moody a další. Harry už měl sbaleno a stejně tak i jeho příbuzní Dursleyovi, kteří trochu neochotně uznali, že by mohli být v nebezpečí, kdyby k nim přišel Voldemort Harryho hledat, a tak odcestovali na bezpečné místo, které jim určil Řád.

Moody měl s sebou mnoholičný lektvar, díky kterému se 6 členů kouzelnické výpravy přeměnilo na dvojníky Harryho, každému byl přidělený doprovod jednoho z bystrozorů a vznesli se do vzduchu - na košťatech, testrálech a skutečný Harry s Hagridem na létající motorce. Někdo ale musel jejich plán vyzradit, protože v mracích nad domem čekalo 20 Smrtijedů a začali hned všechny dvojníky i skutečného Harryho pronásledovat. Harry se snažil jednoho ze Smrtijedů pouze odzbrojit místo aby ho kletbou zabil a to ho prozradilo. Za chvíli se za ním objevil samotný Voldemort a bojovali spolu. Bylo to na poslední chvíli, když se Harry s Hagridem zřítili na zahradu u Tonksových, kde už byla připravená mocná kouzla, aby je před Voldemortem ochránila. Harry ale přišel o svoji sovu Hedviku, zasáhla ji jedna ze smrtících kleteb.

Jak bylo v plánu, Harry a Hagrid se potom pomocí přenášedla přemístili do Doupěte, domu Weasleyových. Tam pak netrpělivě očekávali návrat ostatních členů výpravy. Jedno z dvojčat Weasleyových přišlo o ucho a nebrátil se pošuk Moody, kterého viděli, jak ho zasáhla smritící kletba. Jeho tělo se jim nepodařilo najít, ale byla to velká ztráta pro všechny.

Harry věděl, že musí ještě pár dní v Doupěti přečkat a po dovršení své plnoletosti, až bude smět konečně kouzlit i mimo Bradavice, se hodlal vydat hledat zbývající viteály s Voldemortovou duší. Byl připravený i na to, že se s Voldemortem bude muset znovu utkat a doufal, že se mu podaří ho zničit. Ron a Hermiona byli rozhodnutí jít s Harrym a pomoct mu s jeho plánem. Od příprav na cestu je odváděla jenom chystaná svatba Fleur a Billa, která se měla konat den po Harryho narozeninách. Harry se rozešel s Ginny, protože nechtěl, aby jí Voldemort ublížil jako dosud všem lidem, na kterých mu záleželo. Pro Ginny i Harryho to ale byl dost těžký a smutný rozchod, když si vlastně nic špatného neudělali. Ale muselo to tak být. Večer o jeho narozeninách dostal kromě dárků od všech v Doupěti a polibku od Ginny taky něco, s čím vůbec nepočítal - malou zlatonku, kterou mu odkázal Brumbál ve své závěti. Přinesl mu ji ministr kouzel a Ronovi i Hermioně taky něco - zatmívač a miniaturní knihu Bajky Barda Beedlyho, psané v runách.

Obřad proběhl hladce a vše až do večerních hodin taky bylo v klidu. Jediný, kdo trochu kazil atmosféru hostiny, byla Ronova tetička Muriel, která nenechala na Brumbálovi nit suchou a všem kolem sebe vyprávěla, že nechal svoji sestru trpět zavřenou doma ve sklepě jen proto, že byla moták (neuměla kouzlit i když byla z kouzelnické rodiny) a že vůbec nebyl tak úctyhodný, jak se na první pohled zdálo. Harrymu tyto vzpomínky tety Muriel docela popletly hlavu a nevěděl, čemu vlastně má věřit. O Brumbálově dětství ani minulosti v podstatě nic nevěděl a nebyl si jistý, co by mu o tom řekl sám Brumbál, kdyby ještě byl naživu. Jeho úvahy přerušil patron, který se zjevil uprostřed tanečního parketu a oznámil, že ministerstvo kouzel padlo a že jdou Smrtijedi po nich.

Harry, Ron a Hermiona se v tom zmatku našli, chytili se za ruce a přemístili se na jednu z rušných londýnských ulic. Smrtijedi jim ale byli v patách, a tak se přemístili do domu na Grimmauldově náměstí, kde kdysi bydlel Sirius Black a kde taky býval generální štáb Fénixova řádu. Hermiona zvládla už před svatbou v Doupěti zabalit všechny potřebné věci a pomocí kouzla se jí věšly do malé příruční kabelky.

Po několika týdnech v domě na Grimmauldově náměstí měli Harry, Ron a Hermiona vymyšlený plán, jak sebrat medailónek - jeden z Voldemortových viteálů - Umbridgeové, která ho získala od zloděje Mundunguse Fletchera a pracovala na Ministerstvu kouzel. Využili k tomu mnoholičného lektvaru a i když na ministerstvu byli nakonec prozrazeni, podařilo se jim i s viteálem utéct přímo ze spárů měkolika Smrtijedů a přemístit se. Bohužel se s nimi ale přemístil i Smrtijed Yaxley až k Siriusovu domu, a tak už by nebylo bezpečné tam zůstávat. Proto museli utéct a skrývat se. Hermiona měla ve své kabelce naštěstí schovaný i stan, takže to nebylo tak hrozné, co se přespání týkalo.

Po nějaké době věčného přemísťování se jinam a toho, že se pořádně nic neděje ani nemají žádný další plán nebo nápad, jak získat další viteály, si začali všichni tři lézt trochu na nervy. Pak úplnou náhodou zaslechli rozhovor skřeta a Deana Thomase o Ginny, StřeLence a Nevillovi, kteří se prý pokusili ukrást meč Godricka z Nebelvíru ze Snapeova kabinetu, který byl nedávno jmenovaný novým ředitelem Bradavic. Ron toho měl všeho dost, bál se o Ginny i o ostatní členy svojí rodiny, a tak se po jedné z hádek sebral a prostě se přemístil pryč.

Před Vánoci se Harry s Hermionou rozhodli podívat do Godrickova dolu, kde se Harry narodil, přežil tam Voldemortův útok a taky tam byly hroby jeho rodičů i Brumbálovy rodiny. Chtěli si hlavně prom luvit s Bathyldou Bagshotovou, Brumbálovou dávnou přítelkyní a doufali, že tam možná někde Brumbál ukryl pravý Nebelvírův meč, protože ten ve Snapeově kabinetě byl jen duplikát, jak se od stkřeta ještě dozvěděli. Pro Harryho bylo těžké uvidět poprvé v životě hrob svých rodičů a stát u domu, kde spolu kdysi všichni tři žili jako rodina. Když zrovna byli u toho domu, přišla k nim stará žena, o které si mysleli, že je to paní Bagshotová. Šli s ní do jejího domu, ale ukázalo se, že je to jen za ni přeměněný Voldemortův had Nagini, který tam na Harryho už několik měsíců čekal. Hermiona sebe i Harryho zachránila, rychle je přemístila zpátky ke stanu, ale Harryho hůlka byla zlomená na dvě poloviny.

Pak se pro jistotu zase každý večer přemísťovali jinam, aby je nikdo nemohl vystopovat. Skoro jako zázrakem se Ronovi podařilo je znovu najít a zase se k nim mohl vrátit. Zachránil Harrymu život, když se ponořil do malého jezírka pro meč Godricka z Nebelvíru a viteál zavěšený na krku ho stahoval hlouběji a škrtil ho. O tom, že tam meč je, napověděla Harrymu stříbrná laň, něčí patron, o jehož původu neměli ani tušení. Pomocí meče se jim konečně podařilo zničit viteál.

Další plán bylo vydat se za panem Láskorádem, Lenčiným otcem, protože tušili, že ví, co znamená tzv. Grindelwaldovo znamení, které našla Hermiona i v knížce Bajky Barda Beadleyho, co jí odkázal Brumbál. Láskorád jim vyprávěl o relikviích smrti, které toho znamení označuje a představuje kámen vzkříšení, bezovou hůlku a neviditelný plášť. Prý ten, kdo má všechny tři relikvie, je neporazitelný a sdokáže přemoct i smrt. Pak se ale objevili Smrtijedi, protože je Láskorád zavolal. Věznili jeho dceru a kdyby jim dodal Harryho Pottera, možná by mu ji vrátili živou. Harry, Ron a Hermiona se stihli na poslední chvíli přemístit pryč.

Harry pak omylem vyslovil Voldemortovo jméno nahlas, protože zapomněl, že z něj sám Voldemorst udělal tabu. Během okamžiku se k Harryho stanu začali přemisťovat Smrtijedi. Zajali Harryho i s Ronem a Hermionou a přemístili se do domu Malfoyových. Tam je zavřeli do sklepení, kde byl i výrobce hůlek Olivander, Lenka a jeden skřet. Vypadalo to beznadějně, všem jim sebrali i hůlky. ale přišel jim na pomoc domácí skřítek Dobby. Pomohl jim přemístit se do domu Billa a Fleur Weasleyových, ale Dobbyho zasáhl nůž Belatrix Lestrangeové a on umřel.

Pak se s pomocí skřeta vloupali Harry, Ron a Hermiona do banky u Gringotových, což se zdálo být nemožné a i skřeti byli hrdí na to, že je jen tak někdo nedokáže vykrást. Ale povedlo se a všichni se dostali do trezoru Lestrangeových, kde našli další viteál. Přišli bohužel o Nebelvírův meč, který Harry musel dát skřetovi za jeho pomoc. Z banky se pak dostali na křídlech poloslepého draka, který chránil trezory v nejhlubším podzemí. Dostal se na svobodu a oni z něj mohli seskočit až daleko u jakéhosi jezera.

Jejich další cesta vedla do Bradavic, protože Harry viděl ve svých snech, že se Voldemort rozhodl zkontrolovat všechny svoje viteály a bylo jasné, že jeden z nich je určitě právě ve škole čar a kouzel. Dostali se dovnitř hradu cestou z hostince U děravho kotle, kde byl hostinským Brumbálův bratr Aberforth.

Potom se celá bývalá Brumbálova armáda i studenti a profesoři Bradavic s členy Fénixova řádu rozhodli Harrymu pomoct získat čas na to, aby našel, co hledal. Všichni byli odhodlaní bojovat se Smrtijedy i Voldemortem, když se Harry vrátil. On pak našel viteál - diadém Helgy z Mrzimoru - v Komnatě nejvyšší potřeby a díky Crabbeho kletbě ho rovnou i zničili. V Bradavicích se pak strhla divoká bitva kouzel, všude lítaly kletby a protikouzla a nejeden student i Smrtijed přišel o život. Mezi mrtvými byli i Lupin a Tonksová nebo Fred Weasley, což Harryho úplně otupělo bolestí a žalem.

Voldemort pak oznámil kouzelně zesíleným hlasem, že dává Harry Potterovi hodinu, aby za ním přišel do Zapovězeného lesa, a když se tak stane, nikomu z Bradavic se nic nestane, protože Pán zla by nerad prolejval čistokrevnou kouzelnickou krev. Harry se do lesa skutečně vydal a byl rozhodnutý zemřít. Z myslánky a Snapeových vzpomínek se totiž dozvěděl, že Brumbál odjakživa věděl, že je Harry jedním z Voldemortových viteálů, protože do něj vložil kousek svojí duše během té noci, kdy zabil Lily a Jamese a kdy se mu Harryho zabít nepodařilo. Harry šel smířený s tímto faktem do Zapovězeného lesa a svoji hůlku nechal schovanou, protože cítil, že by nemělo smysl se bránit.

Voldemort na Harryho seslal smrtelnou kletbu a chvíli si i Harry myslel, že je mrtvý. Setkal se v mysli s Brumbálem, viděl i svoje rodiče, Siriuse a Lupina s Tonksovou, ale Brumbál mu řekl, že se může vrátit, jestli chce. Nikdo ze Smrtijedů ani Voldemort si nevšimli, že Harry žije a že na něj smrtelná kletba nezapůsobila. Voldemort nařídil Hagridovi, aby donesl Potterovo tělo k hradu. Tam všichni na okamžik taky podlehli smutku a zoufalství z toho, že je Harry mrtvý, pak ale Nevil Longbottom zabil hada Naginiho, což byl poslední Voldemortův viteál, Harry přestal hrát mrtvého a utkal se s Voldemortem. Pán zla vyslal znovu smrtící kletbu, ale netušil, že není pánem bezové hůlky a ta proto místo na Harryho seslala kletbu na něj samotného. Všichni propukli v jásot. Bylo po všem, svět konečně zase mohl žít v klidu a míru.

Poslední kapitola se odehrává na nádraží King´s Cross o 19 let později. Spěšný vlak do Bradavic je nachystaný a u něj se setkává Ron se svojí ženou Hermionou a Harry s manželkou Ginny, kteří přišli všichni vypravit svoje děti do školy čar a kouzel. Jedním z učitelů tam je Nevil.

Hodnocení:

Co do počtu zápletek a různých situací, které museli Harry, Ron a Hermiona prožít, to byla rozhodně nejobsáhlejší knížka z celé série. Líbilo se mi napětí, kterým byl sedmý díl přímo prosáklý skrz na skrz. Někdy mi přišlo trochu moc podezřelé, jak se ze všech - i těch nejabsurdnějších situací - hrdinové knížky dostali. Rowlingová zase potvrdila to, jak má bohatou fantazii a měla všechno do nejmenšího detailu promyšlené. Několikrát zmínila věci, které se udály v předešlých dílech a moc se mi líbilo, že závěr série zasadila zpátky do známého prostředí bradavické školy.