HLAVA NEHLAVA

Autor: Joseph Heller (01.05.1923 - 12.12.1999)
Vydalo: Nakladatelství Jiří Buchal - BB/art, 2003

Děj:

Tato knížka vyšla v Americe jako "Catch as Catch can" čtyři roky po smrti Josepha Hellera. Skládá se z jeho povídek, které buď vycházely v různých časopisech, anebo naopak nikdy vydané nebyly a toto je jejich premiéra. Heller se v nich zamýšlí nad různými aspekty života např. člověka, který se vrátil z bojů ve válce a nějak už nedokáže milovat svoji ženu, protože se uvnitř změnil a nedaří se mu vrátit se ke svému dřívějímu já, které nebylo poznamenané hrůznými zážitky z fronty. Válka je tedy jedním z témat jeho povídek. V knížce je uvedeno i pár částí Hlavy XXII, které editoři před jejím vydáním vypustili, aby to nebyla příliš obsáhlá knížka.

Dalším velkým tématem této povídkové knížky jsou drogy a muži na nich závislí. Heller popisuje různé příběhy toho, jak se narkomani snaží odvyknout, jedou dokonce i na léčení, ale sotva se vrátí do svého známého prostředí a potkají dealera, jsou v tom zase zpátky. A berou drogy tak trochu i z nudy, protože podle nich se v jejich malém městečku, kde se narodili, beztak nic jiného zažít nedá.

Dosud nezveřejněné povídky mě příliš nezaujaly, protože v nich autor v podstatě jen vypráví další události ze života postav z povídek, které zveřejněné byly. Možná proto je nikdy nevydal, protože by to čtenáře příliš nezaujalo.

Velmi zajímavá pro mě byla povídka Macadamův lodní deník, která vyšla v roce 1959 v Gentelmen´s Quarterly. Vypráví o strarém muži, který žije u svých příbuzných a dlouhé dny v penzi si krátí tím, že chodí k moři a velkým lodím, aby mohl snít o tom, že se vydává na další a další zámořské plavby. Dokonce najde i spřízněnce z jedné lodi, který vyráží na tyto fiktivní plavby s ním a vždycky na něj na molu čeká. Zajímavý je pohled toho muže na svoje vysněné plavby i na život. Závěr povídky je trochu smutný, to když už toho dcera starého námořníka má akorát tak dost a vysměje se jeho snům.

Několik povídek je taky věnovaných životu bookmakerů a několik stránek knihy zaplnila hra o jednom dějství Soud s Clevingerem, což je zdramatizovaná část Hlavy XXII, která ale ještě nebyla nikde publikovaná. Hellerovi to připadalo moc dlouhé na to, že Clevinger je vedlejší postava příběhu.

Hodnocení:

Myslela jsem, že když si beru na čtení povídkovou knížku, budu ji mít přečtenou za pár dní, ale Hellerovy povídky jsou příliš náročné k zamyšlení, než abych je mohla přelítnout tak rychle. Zkrátka v nich autor řeší poměrně závažná témata, která mě vždycky nutila o nich přemýšlet a nemohla jsem jít na další stránky. Bylo to poměrně zajímavé čtení a jsem ráda, že se mi do rukou dostalo i něco jiného než Hlava XXII.