Knihovna
Spisovatelé
Literatura
O čaji
Ex libris
... a navíc

 

HODINA TANCE A LÁSKY NEBOLI NĚMECKÁ ROMANCE

Autor: Pavel Kohout (*20.07.1928)
Vydalo: Nakladatelství Český spisovatel, 1992

Děj:

Hlavní hrdinkou Kohoutovy německé romance je Kristina Kleinburgrová, dcera Obersturmbandführera Karla Kleinburgra. Děj se odehrává během jednoho dne, 6.6.1944, v nacistické pevnosti protektorátu Čech a Moravy nedaleko tehdejší Leideneritz.

Kristina přijíždí do pevnosti, kde velí její otec, z internátní školy v Berlíně, aby strávila prázdniny a oslavila své 18. narozeniny s rodiči. Zamiluje se do krásného, ale krutého Untersturmbandführera Wolfganga Weissmüllera, který byl vychovávaný v sirotčinci a později jako Hitlerjugend, takže mu neměl kdo dát najevo lásku a probudit v něm kousek lidskosti a citu. Kristina o něj ale musí "bojovat" s Monikou Grubeovou, padesátiletou manželkou jednoho z důstojníků v pevnosti.

Díky jedné příhodě s židovskou baletkou z ghetta, která měla velitelovu dceru učit tančit, se Kristina dozvídá o hrůzách transportu smrti a všemu, co se děje s lidmi, kteří jsou vlaky převáženi do koncentračních táborů. Kristina si do té doby najivně myslela, že takoví lidé jsou jenom převáženi do jiných měst, kde jsou pro ně připraveny jiné domy a místa k bydlení; tak jí to ostatně vysvětloval otec.

Děj se potom přesouvá do 4.6.1966, kdy Kristina navštěvuje onu pevnost, kde kdysi trávila s rodiči zmiňované prázdniny a kde po válce jejího otce pověsili. Ona s matkou tehdy naštěstí utekla včas. Christel je teď, po 20ti letech, bohatá, vdaná za amerického důstojníka a nikdo netuší, že je dcerou nacisty a velitele pevnosti. Po válce odjela do USA.

Na závěr knížky se čtenář setkává přímo s Pavlem Kohoutem, který sedí v oné pevnosti na mostě a říká, že to všechno byl jenom sen, ale že pevnost v Leideneritz skutečně existuje a sloužila nacistům.

Hodnocení:

Celý příběh byl napsaný z perspektivy německých fašistů, kteří skutečně věřili v myšlenky vůdce Adolfa Hitlera a věřili, že je skutečně jejich posláním, aby svět vyčistili od nežádoucí rasy. Přesto se jim ale dělalo špatně, když museli někoho skutečně zabít. Karel Kleinburger byl přadstavitelem mravního a dobrého charakteru; nikdy nikoho nezabil a jen z vlastní víry a přesvědčení o správnosti věci sloužil vůdci.


© marta-b 2004-2010