JAK SE DĚLÁ CHALUPA

Autor: František Nepil (10.2.1929 - 8.9.1995)

Děj:

Hlavní hrdina tohoto humorného románu se jmenuje František, a tak jde nejspíš o autobiografický příběh. Vypráví o rodině pražáků, kteří se jednoho dne rozhodnou, že by chtěli mít chalupu někde na krásném venkově, aby tam mohli jezdit na víkendy a na prázdniny. Kdo by chtěl pořád dýchat vzduch plný smogu a tlačit se v přelidněném městě - říkal si Fratišek, otec rodiny, když listoval inzertníma novinama a hledal vhodný domek.

S rodinou se shodli na tom, že nechtějí chalupu jen tak ledajakou. Měla by to být staročeská roubenka s velkou zahradou, ovocným sadem a tak trochu na samotě, aby na ní byl klid, ale zase ne moc daleko od lidí, aby tam lišky nedávaly dobrou noc. Svoje představy o chalupě měli všichni dost přesné, ale s omezeným rozpočtem bylo nemožné něco takového sehnat. A tak slevovali ze svých nároků, až si nakonec pořídili polorozpadlou chajdu se zahrádkou malou jako dlaň.

František se rozhodl, že z koupené chajdy onu vysněnou chalupu teprve vytvoří, že to nemůže být nic složitého. A tak nastaly velmi vtipné okamžiky, kdy se například pustil do malování místností, přesazování stromů na zahrádce, výroby vrátek a branky, nové omítky nebo stěhování kadibudky ze dvorku za dům :o)

Vše se odehrává ještě v dobách hlubokého socialismu, a tak je skoro největším problémem sehnat materiál na cokoliv, pro co se novopečený chalupář rozhodl, že na svém "víkendovém sídle" zvelebí. Když sháněl třeba prkna na nový plot, nemohl nejprve sehnat žádná a když konečně sehnal, tak zjistil, že je to nekřesťansky drahé. Proto radši udělal plot z pletiva. A takhle to bylo se vším.

Celá rodina musí po čase uznat, že představovat si doma v Praze svoji venkovskou chalupu jako z pohádky, je o poznání lehčí než jí pak do té podoby uvést. Tatínek František se odvážně pouští do všech řemeslnických prací, učí se je "za pochodu" a sbírá cenné zkušenosti. Jenže mezitím provrtal celý dům jak řešeto v domnění, že se tak zbaví vlhkosti na zdech, při chytání krtka na zahradě rozryl půdu ještě víc než ten malý škůdce, zapatlal ženě celou kuchyň klihem, když chtěl předělat petlici na vrátka apod.:o)

Nakonec se v chalupě dalo docela slušně přes víkendy bydlet, ale chalupář nemá nikdy klid, jaký si kdysi plánoval a na který se tolik těšil. Na chalupě je totiž stále co dělat. A tak tam rodina jezdí v podstatě dřít a na odpočinek není čas. Ale pobyt na venkově je i přes to všechno krásný a naplňující a člověk se i po takovém víkendu cítí krásně.

Hodnocení:

Líbil se mi hlavně humor, s jakým autor popisoval různé příhody z předělávání a zvelebování chalupy. Psal to velmi vtipně a hlavně s nadhledem zkušeného chalupáře :o) František Nepil používá zvláštní pořadí slov ve větách a taky třeba různá přirovnání k běžnému životu, což potom působí komicky. Vážně jsem se u tohoto dílka pobavila :o)